DOM, káva, rum a doutníky

Když řekneme Dominikánská republika, první, co nás zřejmě napadne je dovolená, rum a doutníky. Nesmíme zapomenout na kávu. Ostrov Hispaniola, na kterém Dominikánská republika leží, nepatří mezi nejvyhlášenější producenty rumu a tabáku a kávy náhodou. Najdeme tu naprostou světovou špičku.

Káva

Historie kávy v Dominikánské republice začala v 18. století. V té době byla Dominikánská republika rozdělena mezi Španělskou a Francouzskou část. Proto existují různé verze příběhu kávy. Známějším příběhem, je ten
o francouzském mořeplavci Gabriel de Clieu, který přivezl kávová zrna, jako dar od krále Ludvíka XIV.
ve dvacátých letech 18. století. Méně známá verze říká, že se dávno předtím káva na Hispaniole pěstovala, díky španělským kolonizátorům. V každém případě se káva rychle rozšířila mezi většinu lokálních farmářů. Tropické klima a kopcovitá krajina je pro pěstování kávy ideální. Není divu, že od roku 1872 káva představuje velmi důležitý vývozní artikl.

V Dominikánské republice se káva pěstuje v nadmořské výšce od 600 do 1500 metrů. I zde platí, že čím výš káva roste, tím pomaleji dozrává. O to má více času na rozvinutí dokonalého chuťového profilu. Pěstuje se jak arabika, tak robusta. Arabika převládá a bývá považována za jednu z nejlepších na světě. Káva se rodí především v provinciích Azua, Barahona, Peravia a v oblasti Cibao. Ve světové produkci kávy zaujímá Dominikánská republika 31. místo.

Káva se zpracovává primárně mokrou metodou, která skvěle vyzdvihuje kvalitu zrna. Nejdřív se pomocí speciálního stroje odstraní slupka. Potom se zrna vloží na několik hodin do fermentační nádrže a následně usuší na slunci.

Obecně se chuťový profil kávy z Dominikánské republiky určuje špatně, protože z jednotlivých regionů pochází diametrálně odlišná káva. Společným rysem pro většinu z nich je vyšší obsah kofeinu v kávě, krémová chuť, plné tělo a velmi intenzivní aroma. Dominikánská káva je známá svoji velmi nízkou kyselostí. Výjimku představuje káva z provincie Barahona, která se pěstuje ve vyšších nadmořských výškách. Je podobná kávě
z Jamajky. Naopak káva z okolí Juncalita a Ocoa se vyznačuje mírnou kyselostí, velmi intenzivní chutí a tóny tropického ovoce, švestek i jablek.

Doutníky

Byla to Dominikánská republika, kde se začal pěstovat tabák pro výrobu doutníků. Doutníkový tabák přišel
na Kubu až o několik desetiletí později. Dominikánský tabák je známý svou lehkostí i jemnou chutí, přesto
v posledních letech přicházejí z ostrova Hispaniola neuvěřitelně silné tabáky.

První plantáže tabáku byly založeny v 16. století. V té době se tabák pěstoval pro potřeby místních obyvatel, ale brzy se stal důležitou komoditou a exportním produktem. V 19. století byly v Dominikánské republice založeny první továrny na výrobu doutníků, které se postupem času staly centrem pro výrobu vysoce kvalitních doutníků. Ve 20. století se Dominikánská republika stala jedním z hlavních producentů doutníků na světě
a získala si světovou pověst díky svému špičkovému tabáku a tradičnímu způsobu výroby. Výroba Dominikánských doutníků se vyznačuje kvalitou surovin a pečlivým procesem výroby. Nejlepší tabák se sbírá ručně a suší na slunci. Následně fermentuje, aby se odstranily nepotřebné látky a získala chuťová rovnováha. Výsledkem je kvalitní a aromatický tabák, který se používá při výrobě doutníků. Doutníky se vyrábějí
ve specializovaných továrnách, kde zkušení řemeslníci vyrábějí doutníky ručně. Každý doutník se pečlivě poskládá z listů tabáku, které jsou vybírány pro kvalitu a chuť. Doutník se opatřuje speciálním obalem, který chrání listy tabáku a zároveň přispívá k celkovému vzhledu a zážitku.

Dominikánská republika je známá jemným tabákovým listem. Především se sází odrůda Olor Dominicana, která má světlou barvu a tabák je chuťově velmi jemný. Dále se používá tabáková odrůda Piloto Cubano, která se pěstuje v Dominikánské republice z kubánských semen. Patří mezi silnější a chuťově intenzivnější tabákové listy. Po 35denním klíčení se sazenice přesazují a rostou asi 120 dní. Listy se sklízejí ručně, jediným pohybem ruky. Nezdravé nebo poškozené listy se používají k výrobě doutníku "Cigar." Z jedné rostliny se dá vyrobit až 32 doutníků. Každý tabákový list prochází přísnou inspekcí a hodnocením, dříve, než se začne používat k výrobě doutníků. V Dominikánské republice je nedostatek kvalitních krycích listů a musí se dovážet. Nejvíce se používá krycí list typu Connecticut a ekvádorský či nikaragujský krycí list.

V současné době je Dominikánská republika stále jedním z největších producentů doutníků na světě. Nabízí široký sortiment doutníků v různých cenových kategoriích a stylech, což umožňuje doutníkovým nadšencům
s různými preferencemi najít si svůj ideální doutník. Značky jako La Flor Dominicana, La Galera a Arturo Fuente patří mezi nejvyhledávanější a nejuznávanější výrobce Dominikánských doutníků. Mezi dominikánské značky dále patří: León Jiménez, Dunhil, Don Diego, Casa Blanca, Arturo, Santa Damiana, Fuente, Ashton, Davidoff, Peterson a u nás oblíbená značka Stanislaw. Kromě tradičních doutníků nabízejí výrobci limitované edice a speciální vydání, které se vytváří s použitím zvláštních surovin a speciálních technik výroby. Doutníky jsou často sběratelskými kousky.

Nejúrodnější oblastí tabáku je údolí Cibao Valley. Střediskem výroby doutníků je město Santiago de los Caballeros, kde je nejstarší manufaktura na výrobu doutníku v zemi. Většinu zpracovatelů tabáku 
a doutníkových manufaktur najdeme v oblasti Cibao.

V souvislosti s politickou situací na Kubě se do Dominikánské republiky, především do oblasti La Romana, přestěhovalo mnoho kubánských výrobců. Doutníková továrna García, která dříve patřila pod firmu Altadis
a nyní je součástí nadnárodního monopolu Imperial Tobacco patří mezi největší doutníkové továrny
na světě. Pro americký trh vyrábí značky Cohiba, Montecristo, H. Upmann, Romeo y Julieta. 

Dominikánské doutníky jsou k dispozici v mnoha druzích a stylech, od jemných a mírných po silné a plné. Každý typ má své vlastní chuťové charakteristiky a je vhodný pro různé příležitosti. Ručně dělané doutníky mají svůj přesný proces výroby. Nejprve se smotají tabákové listy v náplni, které se dají na den až dva
do speciální dřevěné formy, která se zatíží. Takto spolu listy díky formě drží pospolu. Forma v podstatě vytvaruje základní tvar doutníku. Smotané tabákové listy se obalí vázacím listem a následně  krycím listem. Doutník se ořízne a prochází zkouškou tahu, kalibrováním a zkouškou barvy. Doutník musí mít výborný tah, musí mít stejný tvar a váhu a stejnou barvu. Největší péči dostává krycí list. Ten musí být absolutně dokonalý, musí být dostatečně vláčný a bez viditelných vad. Musí mít stálou barvu i chuť, protože o prodejnosti doutníku rozhoduje právě krycí list. Krycí list ovlivňuje chuť doutníku z jedné třetiny, proto má pro doutník zásadní význam. Samozřejmě krycí list je jedním z nejdražších položek u doutníku. Dále o celkové ceně rozhoduje tvar doutníku, nejen v poměru ke spotřebě tabákových listů, ale i  náročnosti na výrobu. Ubalit například var robusto nedá baliči takovou práci jakou musí vyvinout u torpedo. Největším uměním pro baliče jsou nepravidelné tvary a různé doutníkové speciality.

Doutníky typu "Culebra" vypadají na první pohled neobyčejně. Jsou to tři doutníky zapletené do sebe, které jsou zavázány stuhou nebo proužkem papíru. Neobvyklý tvar doutníku vznikl někdy počátkem roku 1800. Slovo "culebra" ve španělštině znamená "had". Doutníky na první pohled vypadají jako tři hadi smotaní
do sebe. Doutníky na počátku velmi opatrně rozpleteme, dáváme pozor, aby se nám při rozpletení nepoškodily krycí listy. Jednotlivě rozpletený doutník ořízneme a zapálíme. Rozhodně nekouříme tři doutníky současně.  

Pod názvem Stanislaw Culebras najdeme kvalitně udělané doutníky jemné chuti. Jsou vhodné 
i pro příležitostné kuřáky, kteří chtějí vyzkoušet něco neobvyklého. Ručně dělané doutníky Stanislaw Culebras se světlým krycím listem typu Connecticut Shade z Dominikánské republiky obsahují různé druhy jemnějšího tabákového listu typu Olor Dominicano, spolu s plnějším tabákovým listem typu Piloto Cubano. Co do chuti patří tyto doutníky k těm jemnějším, proto jej zvládnou i příležitostní kuřáci. Doutník se kouří přibližně dvacet minut. Poslední třetinu nekouříme, protože funguje jako filtr. 

Z posledních novinek a specialitkou je doutník typu amerického fotbalového míče. Doutník Stanislaw Football. Jedná se o doutník nepravidelného tvaru, který má dva typy krycích listů. Na tomto doutníku je krásně poznat ruční výroba, kdy je vidět velmi jemná a dokonalá práce baličů s krycím listem. Dá se to popsat jako dokonalé umění. Doutník má při kouření plný komplex chutí a musíme jej oříznout z obou stran
před začátkem kouření. Je jen na kuřákovi, z které strany bude tento doutník kouřit, a kterou stranu zapálí.
Na doutník byl použit speciální krycí list typu maduro z Arapiracy z Brazílie. Vázací list tvoří Olor Dominicano a na náplň byly použity čtyři druhy tabákových listů Olor Dominicano a Piloto Cubano 
z údolí Cibao a tabákový list Viso de Esteli z Nikaragui. Doutník je středně silný a mění intenzitu chuti 
v průběhu kouření. Lahodný a příjemný doutník, který i při kouření vypadá velmi efektně a určitě bude zajímavým a unikátním dárkem. Je balený po jednom kuse v dřevěné cedrové krabičce. 

Rum

Rum je pro Dominikánce něco jako pivo pro Čechy. V dřívějších dobách se zdejšímu rumu říkalo "Mata-Diablo" neboli "ďábel zabiják." Dominikánské rumy patří mezi nejoblíbenější a nejkvalitnější rumy na světě. Vyznačují se příjemnou sladkou chutí a vůní, která se získává díky unikátním způsobům výroby.

Historie rumu v Dominikánské republice sahá až do 16. století, kdy byla oblast kolonizována španělskými osadníky. V té době se rum vyráběl pouze pro potřeby církve, která ho používala k léčebným účelům. Samotná cukrová třtina byla přivezena už roku 1493 z Kanárských ostrovů. V 17. století se začaly vyrábět první rumy, které se vyvážely do světa. Až v 18. a 19. se stal rum velmi populárním mezi obyvatelstvem a významnou součástí tamní kultury. Začal se vyrábět ve větším množství a šířil po celém světě.

Dominikánské rumy se vyrábějí z cukrové třtiny, která se pěstuje v celé zemi. Po sklizni se třtina rozemele. Vylisuje se z ní šťáva, melasa,  ústřední surovina pro výrobu rumu. Šťáva se fermentuje, což znamená, že se melasa smísí s vodou a kvasinkami. Poté se destiluje. Alkohol se skladuje v sudech z dubového dřeva, kde zraje po dobu několika let. Dubové dřevo mu dodá charakteristickou chuť a vůni.

Ze zákona, rum v Dominikánské republice zraje minimálně 1 rok. Jednoroční rumy mají bílou barvu 
a jsou primárně předurčeny jako základ koktejlů. Vyzrálejší mají od zlatavé, hnědé po karamelovou barvu. Dominikánské rumy jsou unikátní také v tom, že bývají směsí různých rumů odlišných věkových kategorií. Takovému míchání se říká bleding, který zaručuje speciálnost tzn. každá lahev rumu bude jiná.

Dominikánská republika je rumovým rájem. Za vůbec nejstarší rum a také nejúspěšnější, podle hodnocení, se považuje Bermudez 1852 Aniversario s příjemnou vůní banánů a rozinek. Podle znalců je nejlepší dominikánský tmavý rum značka Vizcaya Rum. Slavný rum s kořeny v 19. století zraje od 18 do 21 let 
v dubových sudech po bourbonu. Mezi parádní prémiové značky patří tmavé rumy Kirk and Sweeney nebo intenzivní Puntacana. V roce 1920 byla na trh uvedena slavná značka Siboney Reserva, jejíž tmavý rum s příchutí karamelu zraje minimálně pět let. Milovníci ochucených rumů ocení značku Espero. Nejprodávanějším rumem je tmavý Brugal s více než stoletou tradicí, který prochází procesem dvojího stárnutí. Mezi další, neméně kvalitní značky patří Cubaney, Austrian Empire, Bacco nebo Barcelo.

Budu ráda, když mi napíšete a za Vaše sdílení a komentáře děkuji☕