DOM, ekonomika

Dominikánská republika je ekonomicky otevřenou zemí, která podporuje volný obchod. Je zemí úzce integrovanou do globální ekonomiky s koeficientem otevřenosti 35 %. Silně závisí na mezinárodním obchodu, kapitálových tocích, převodech peněz a cestovním ruchu. Je silně ovlivněna Spojenými státy.
Dominikánská
republika je nejnavštěvovanější destinací v Karibiku. Kromě
slunných pláží lákají turisty
i památky na koloniální historii. Zejména
připlutí Kryštofa Kolumba při jeho první platbě právě na ostrov Hispaniola. Na
ostrově byla založena první kolonie, postavena první osada, katedrála,
nemocnice, klášter
a univerzita v Americe.
Dominikánská
republika je sedmou největší ekonomikou v Latinské Americe a vůbec největší v karibské
a
středoamerické oblasti.
V letech
1992 až 2018 měla nejrychleji rostoucí HDP na západní polokouli s více než pětiprocentním průměrným růstem. Vlivem pandemie koronaviru v roce 2020
došlo k poklesu HDP o 6,6 %. Z krize se velmi rychle dostala, a
už o rok později vykázala hospodářský růst o 12 % a v roce 2022 o 5,1 %.
Odhaduje se, že
v letošním roce 2023 poroste dominikánská ekonomika o 3,9
%.
Právem se může pochlubit makroekonomickou stabilitou a silnou odolností vůči vnějším šokům.
Je zemí se středními příjmy. Minimální mzda činí 240 USD měsíčně. V posledních letech dosáhla významného poklesu nezaměstnanosti. Z 8,8 % v roce 2012 na 5,8 % v roce 2022.
50 % populace je chudá (v rámci indexu je 40 % extrémně chudých). Zbytek populace je zařazen do střední a nižší střední třídy. Nejistá ekonomická situace mnohé Dominikánce po desetiletí nutila emigrovat do Portorika a USA (především New York, kde je největší počet emigrantů).
V posledních
letech roste v Dominikánské republice inflace. Zatímco v roce
2019 rostly meziročně ceny
o 1,8 %, v roce 2021 dosáhla inflace 8,2 % a
v roce (2022) již činila 8,8 %. Inflační tlaky jsou způsobeny
především zvýšením cen ropy a dalších surovin nutných pro místní
produkci. Rovněž vysokými náklady
na mezinárodní kontejnerovou dopravu a
v neposlední řadě i narušením dodavatelských řetězců.
V minulosti
byla Dominikánská republika závislá na vývozu zemědělských komodit, zejména
cukru, kakaa
a kávy. Během uplynulých třiceti let byla úspěšně diverzikována
její ekonomika do oblasti služeb, průmyslu, zemědělství, těžby a obchodu.
Služby dnes představují více než 60 % HDP, průmysl 24,2 % HDP. Zemědělství pouze 5,68 % HDP. V roce 2022 vzrostl sektor služeb o 6,5 %. Silný výkon je poháněn cestovním ruchem a příznivou relací s USA.
K exportním komoditám patří hlavně zlato, doutníky, nikl, zdravotní zařízení, šperky, oblečení, obuv, kakao cukr. Export směřuje zejména do USA, Haiti, Švýcarska a Indie.
Mezi importní komodity patří ropa, potraviny, bavlna a textilie, chemikálie a léčiva. Hlavními importními partnery jsou USA, Čína, Mexiko a Brazílie.
Saldo obchodní bilance je dlouhodobě negativní.
V posledních letech dochází k výraznému nárůstu remitencí zasílaných do Dominikánské republiky. V roce 2022 dosahovala jejich hodnota 9,9 mld. USD, což je ve srovnání s předchozím rokem o 0,6 mld. USD méně, ale o 2,9 mld. více než v roce 2019 před pandemií coronaviru. Remitence pochází z 84,4 % z USA, následuje Španělsko (6,6 %), Haiti (1,3 %), Itálie (0,9 %) a ostatní země.
Remitence a cestovní ruch jsou nejdynamičtější sektory dominikánské ekonomiky.
Ukazatel 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -6,73 12,28 5,10 3,90 4,60
HDP/obyv. (USD/PPP) 17 080,00 19 830,00 21 990,00 23 490,00 24 760,00
Inflace (%) 3,78 8,24 8,80 5,80 5,00
Nezaměstnanost (%) 7,00 7,40 5,80 6,00 5,80
Export zboží (mld. USD) 10,30 12,46 13,47 14,48 15,59
Import zboží (mld. USD) 17,11 24,14 30,29 31,16 32,26
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -6,80 -11,68 -16,82 -16,68 -16,67
Průmyslová produkce (% změna) N/A N/A N/A N/A N/A
Populace (mil.) 11,00 11,12 11,23 11,33 11,43
Konkurenceschopnost N/A N/A N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 4/4 4/4 4/7 4/7 N/A
Bankovní systém
V čele bankovního systému Dominikánské republiky je centrální banka – Banko Central de la República Dominicana. Reguluje měnový systém v zemi.
Bankovní systém poskytuje standardní bankovní služby a zahrnuje komerční banky, hypotéční banky, spořitelny, rozvojové banky a půjčkové ústavy.
Hlavním finančním zdrojem financování soukromého sektoru
jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry, úvěry
střednědobé a dlouhodobé. Pro stavební a turistický sektor poskytují úvěry
hypotéční banky. Spořitelní a půjčkové ústavy umožňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní
i soukromé nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních
odvětví, jako je zemědělství, turistika, průmysl, doprava a služby.
Funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny služby komerční, hypoteční i služby rozvojových bank.
Vládní bankovní instituce:
- Banco Central de la República Dominicana,
- Banco Agricola de la Republica Dominicana,
- Banco Nacional de las Exportaciones.
Nevládní bankovní instituce Banreservas je největší a
nejlépe hodnocená banka v Dominikánské republice. Banco Popular
Dominicano provozuje největší síť bank a zaměřuje se na finanční řešení,
úspory, půjčky občanům a pojištění. Banco BHD León je jedna z
největších bank a vedle služeb občanům se zaměřuje také
na služby pro malé a
střední podniky.
Mezi další významné banky se řadí:
- Banco Vimenca,
- Scofiabank,
- Banco Unión,
- Citibank,
- Banco Múltiple Activo Dominicana,
- Banco Caribe,
- Banko BDI,
- Bell bank,
- Banesco,
- Bancamérica, aj.
Průměrná úroková sazba se pohybuje okolo 9 %.
Nejčastěji využívané formy
platby jsou platba v hotovosti, dodavatelským úvěrem a dokumentární
akreditivy
a inkasa.
Daňový systém
Daně se v Dominikánské republice řídí Zákonem číslo 11-92 ze dne 31. května 1992. Je běžně známý jako Codigo Tributario (Daňový zákon) a jeho dodatky. Daně vybírá Dirección General de Impuestos Internos nebo DGII (Úřad pro vnitřní příjmy).
Dominikánské daňové právo je
primárně teritoriální. Veškeré příjmy z pracovních nebo podnikatelských
činností jsou zdanitelné bez ohledu na to, zda je tato osoba dominikánským
občanem nebo cizincem
s dlouhodobým pobytem.
Příjmy plynoucí z práce vykonávané
mimo Dominikánskou republiku, ať už dominikánskými občany nebo cizinci s dlouhodobým pobytem nepodléhají
dani. Výjimkou ze zásady teritoriality představují příjmy
z finančních
investic v zahraničí (akcie, dluhopisy aj.), ze kterých se musí odvádět daně
v Dominikánské republice.
Daň z příjmu fyzických osob se odvíjí od ročního příjmu a je rozdělená do stupnice se čtyřmi úrovněmi zdanění 0 %, 15 %, 20 %, 25 %.
Daň z příjmu právnických osob je stanovena jako paušální 25 % daň z čistého zdanitelného příjmu. Všechny právnické osoby musí každý rok nejpozději do 30. dubna podat daňové přiznání.
Kapitálové zisky jsou definovány jako rozdíl mezi prodejní cenou aktiva a pořizovací cenou očištěnou o inflaci. Kapitálové zisky jsou daněny jako běžný příjem.
Dále je v zemi stanovena daň z
transferu průmyslového zboží a služeb (ITBIS), která je stanovena na 16 %. ITBIS
je daň z přidané hodnoty, která se používá na dovoz většiny zboží a služeb.
Existuje mnoho osvobození od daně z ITBIS. Patří mezi ně např. exportované
zboží, základní potraviny, léky, palivo, hnojiva, knihy
a časopisy, vzdělávací materiály,
finanční služby, přepravní služby, pronájem domů, vzdělávací a kulturní služby.
Selektivní spotřební daň se vztahuje na koupi nebo dovoz určitého zboží a služeb zahrnující např. motorová vozidla, zbraně, tabákové výrobky, alkoholické výrobky, šperky, elektronické produkty aj. Konkrétní sazby se liší v závislosti na druhu zboží od 5 % do 80 %.
Veřejné finance a státní rozpočet
2022
Saldo státního rozpočtu (HDP) -3.30 %
Veřejný dluh (HDP) 60 %
Bilance běžného účtu -4,84 mld. USD
V Dominikánské republice jsou
v posledních několika letech pod tlakem veřejné finance. Veřejný dluh se
mírně snížil z 64,7 % v roce 2021 na 60 % HDP v roce 2022.
Bilance běžného účtu je dlouhodobě v deficitu. Dominikánská republika usiluje o zvýšení vládních příjmů díky účinnějšímu výběru daní a
cel. Velká míra zadluženosti bude generovat silné fiskální tlaky v letech 2023
až 2026, kdy budou prováděny platby
za dluhovou službu ve výši téměř 20
000 milionů dolarů, a to pouze k pokrytí závazků vyplývajících z
dluhu nefinančního veřejného sektoru.
Děkuji za sdílení a Váš příspěvek.